Prázdný hrníček
28. března 2012 v 16:30 | (Ta)jemná kakaová
|
Šálek kakaa
Jen snad smazat vzpomínky a setřít si poslední slzy, abych konečně začala žít!
Jemná jarní
21. března 2012 v 21:05 | (Ta)jemná kakaová
|
Verše z čokolády
Jaro pozvedlo své pataplíčko,
vodopádové pramínky vlasů vody se opět milovaly
(Ves)mírem
14. března 2012 v 16:37 | (Ta)jemná kakaová
|
Verše z čokolády
Šeptala jsem do ouška věčnému tichu, šeptala jsem do ouška kráse a prázdnu, které vládne mé mysli.. A šeptám i vám do oušek, které snad mír políbí.
Matka Příroda
12. března 2012 v 20:35 | (Ta)jemná kakaová
|
Jedním dechem
Stala se vlnami, které se třisnily o achátová království, rozplynula se v našich slovech jako pouhá pára nad hrncem, avšak chutnala po jarním dešti. Byla, je, bude stále živá, i když každým hrubým slovem umírá. Nikdy nepřestane milovat..
Kouzla pastelkové víly
6. března 2012 v 19:51 | (Ta)jemná kakaová
|
(Ne)šťastné ze života
Jako skřítek a eflka mávající šátkem přinášejícím duhové sny plné okřídlených přání. Splývala se svými nádhernými obrazy, jakoby se v nich odrážela svými nádhernými vlasy z kůry dubu protkanou višňovými kapkami. Svou hubenou dlaní tančila po plátně, které zatím zdobila pouze tvář víly, co v košíku ukrývá jaro. Připomínala západ slunce i rozednívání zároveň. Jako jediná si rozumí snad se všemi barvami duhy světa fantazie. Pastelková víla opět kouzlí, i když v lidské podobě, aby z povadlých úsměvů vytvořila zářící štěstí.
Pět vílích věnečků
4. března 2012 v 13:07 | (Ta)jemná kakaová
|
Malý princ
Nad šálkem ranní rosy se sešly čtyři květiny - sedmikráska, pampeliška, růže, sněženka. Když měsíc úplně skryl svou tvář, připojila se k dýchánku i jedna voňavá bylina. Říkáme jí levandule. Seděly, smály se, radovaly a plně se těšily z darů své maminky Přírody. Objímaly stébla trávy, navzájem se podporovaly. Každá léčila jinou nemoc srdce, každá byla zdobená jinou barvou duhy, každá se také jinak chovala. Ale přece se shodovaly - všechny zářily nepopsatelně krásnou, nedotčenou duší tvořené mírem..
