Říjen 2011

Bez vrby

31. října 2011 v 21:19 | (Ta)jemná kakaová |  Jedním dechem
Závislost. Slovo, s nímž zápasí nejspíš každý z nás. Osmnáctiletý Ital, co se nedokáže odpoutat od svých milovaných rodičů, žena ležící poprvé na opuštěné manželské posteli, abstinující alkoholik hypnotizující zakázanou flašku vína, nebo dokonce pubertální dítě zahazující otupělou žiletku. A bez oněch věcí se jim život obrátí naruby, jak v dobrém slova smyslu, tak ve špatném.

Pod třpytivým pláštěm noci

23. října 2011 v 16:35 | (Ta)jemná kakaová |  Chaloupka na kraji lesa
Dívaly se na mě svýma hypnotickýma jantarovýma očima, čímž mi omámily realistické myšlení. Jenom si stoupnout na špičky a stát se součástí jednoho ze souhvězdí. Kdo by nemiloval? Kdo by si neoteřvel vrátka do vesmíru pouhým zmáčknutím třpytivé kliky tvořené stovkou drahokamů? Noc vládne obrovskou mocí, konejšivě hladí ztrápené duše, dodává odvahu věčným snílkům, a v podobě múzy líbá spisovatele. Ale..

Brána uvnitř duše

19. října 2011 v 16:13 | (Ta)jemná kakaová
Snažíme se být tak originální, až naše články sklouzávají k nesmyslným přirovnáním druhu " Sýrový svět, aneb ať žijí myši". Co jednou tuhle "nedostižnou" masku zahodit a dát přednost svému nápadu, který sdílíme s ostatními?

Citlivé děti

17. října 2011 v 12:56 | (Ta)jemná kakaová |  Kukátko do společnosti
" Tohle není svět, v němž bych chtěla žít. Při pohledu z okna vidím pouze ošklivé panelové domy pokoušející se dosáhnout až k nebi, které je prudkým větrem odhání, umělý trávník stávající se skladištěm dohořelých cigaret, zástupy lidí se zavřenýma očima. Nemají možnost spatřit pravou krásu, topí se ve svých byznysových ideálech, s nedostatkem času si razí cestu za penězi stejně špinavými jako nynější doba. Na co auta, když nás nohy donesou až do vesmíru? Na co peníze, když je okolo tolik krás nepořízených za tučné jmění? Na co zlo?!"

Hladí po srdci, hýčká duši

15. října 2011 v 19:58 | (Ta)jemná kakaová |  Chaloupka na kraji lesa
.. suší mé slz plné oči, přináší novou chuť do života, dodává pocit, že se naděje skrývá v úplných maličkostech, na dně hrknu, z něhož každý večer popíjím čaj, v čerstvě nalezeném peříčku, které možná uletělo jednomu z podzimních andělů. Miluju, když mou mysl konejší hudba, miluju, když mi melodie uzdravuje rány.

Pastelky alias barvy duše

10. října 2011 v 19:12 | (Ta)jemná kakaová |  Inspirativní lidé
Temný svět, suché duše, zvadlý květ, co odpověděl smrti suše: " Jsem černobílý, bez lásky a krásy, daruj mi trochu tvé spásy. Pošli mě tam, kde uvidím sluneční zář, tam, kde spatřím zrůžovělou tvář. Odveď mě pryč, tmo, vraž do mě kosu napříč, klidně křič.. Hlavně mě pošli pryč.."

Doteky podzimu

9. října 2011 v 19:32 | (Ta)jemná kakaová |  Magie přírody
Obarvené listy, pomerančová vůně, přítmí po sedmé hodině, rozsvícené, oprýskané lampy na ulicích, v neposlední řadě mysl ve hvězdách, což značí, že se šátek podzimu dotýká všeho živého. Ošklivému daruje krásu, obyčejnému zase špetku výjimečnosti. Svede zastínit učení, starosti, odežene temnotu do rohu, dodává pocit bezpečí, volnosti..
Miluju tuhle pohodovou atmosféru pohlcující stereotyp! Nejradši bych vzlétla na vstříc protrhaným mrakům pod pláštíkem noci. Kdybych byla komár, asi bych se pokusila svou dobrou náladou infikovat půlku světa. Co půlku? Nejsem troškař.

V síti svého snu

5. října 2011 v 19:24 | (Ta)jemná kakaová |  Verše z čokolády
"Losing sleep, in a waking dream..". Taková unaveně zasněná nálada. Atmosféra zavání po podzimním vzpomínání, darovaných úsměvech pertrobarevných listů. Když se kouknu z okna, zapomenu na školu. Vidím jenom to šero, nepatrná prasátka na stromech, jakoby mě uspávaly tóny harf.. Společně s Vangelis přišla další inspirace.

Kapitolové povídky

1. října 2011 v 20:19 | (Ta)jemná kakaová |  Na pokračování


Povídky

1. října 2011 v 20:17 | (Ta)jemná kakaová |  Povídky