Citlivé děti

17. října 2011 v 12:56 | (Ta)jemná kakaová |  Kukátko do společnosti
" Tohle není svět, v němž bych chtěla žít. Při pohledu z okna vidím pouze ošklivé panelové domy pokoušející se dosáhnout až k nebi, které je prudkým větrem odhání, umělý trávník stávající se skladištěm dohořelých cigaret, zástupy lidí se zavřenýma očima. Nemají možnost spatřit pravou krásu, topí se ve svých byznysových ideálech, s nedostatkem času si razí cestu za penězi stejně špinavými jako nynější doba. Na co auta, když nás nohy donesou až do vesmíru? Na co peníze, když je okolo tolik krás nepořízených za tučné jmění? Na co zlo?!"


..., a proč se navzájem dohánět blíž k záhubě v podobě sesychání duše? Otázky, s nimiž se zabývají citlivé děti, stále nenašly svou postrádanou polovičku - odpověď. A jak vlastně takovou bytost bojící se reality poznáme?

Bytosti jemné povahy, samostatné duše vyhledávající harmonické prostředí, milující přirodu, díky čemuž bývají častokrát terčem šikany. Nepotřebují školu, bojí se chodit mezi velké společenství lidí s myslí prožranou stereotypními starostmi druhu " Bude má nová GPS navigace fungovat?" ... " Mám dostatek make-upu na další dva měsíce?". Odlišní, ti, co poznávají pravou chuť života. Všímají si maličkostí, empaticky pomáhají, v dospělosti neztrácí smysl pro fantazii, ba naopak, nesednou si za úřednický stůl, stanou se součástí opravdového světa, toho, který si spousta z nás ani nepamatuje. Nehodlám podati ničitelům radosti ruku!

Detail obrázku " Vzpomínka na podzim" od Marie Brožové

Citlivé dítě patří mezi (v nynější době) neobvyklé "tvory". Místo puberty dává přednost psaní příběhů, poezii, fotografování kouzel samotné matky Přírody, nebo se věnuje svým domácím mazlíčkům ( netopýrům, psíkům, leckdy i obyčejnému malému pavoučkovi). Vyzná se ve světě duchovna, ve snech pročesává krajiny jiných dimenzích, jež objevilo ve svých oblíbených knížkách (v psychologickém, fantasy, scify, či ezoterickém žánru. Časopisy o autech, líčení či novodobých hudebních skupinách u něho nenajdete). Poslouchá převážně vážnou, relaxační hudbu, při níž má povolení upustit uzdu své objemné fantazie. Tóny deště, prosím, hrejte ještě!

Chvílemi mám pocit, že mezi citlivé děti patřím i já.. Nemám ráda násilí, nesnáším šminky, neláká mě žádný moderní styl, nýbrž orientálně-přírodní způsob projevování svých myšlenek. Ale.., kráčet ve společnosti v této podobě je složité..

A co vy? Taktéž byste se do této skupiny zařadili?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Betka | Web | 17. října 2011 v 14:39 | Reagovat

Ty do tej skupinky (tých ľudí veľmi obdivujem) určite patríš, len z Tvojich slov cítiť ako máš rada prírodu a všetko okolo jej krás, duchovno atď. :-)

Ja netuším, či do nej patrím... mám rada aj ten stereotyp (myslím niektoré veci  tento dobe) ale aj to všetko citlivé. :-)

2 Betka | Web | 17. října 2011 v 14:39 | Reagovat

*tejto doby,...

3 Penelope Eleanor O'Connel | Web | 17. října 2011 v 16:51 | Reagovat

Juchůůůů jsem citlivé dítě! :-D Tenhle další okouzlující hloubavý článek mi přišel, jako by mě popisoval... :-) A myslím, že těch povídkářských blogerek bude v této skupině podstatně víc. ;-)

4 Krasivija | Web | 17. října 2011 v 21:03 | Reagovat

Tak jsem taky citlivé dítě. Sice trochu přerostlé, ale já si plánuju to uchovat až do stáří.
Taky miluju přírodu, taky si myslím, že jsem nezažila pubertu. A když, tak předčasně brzy a to jen krátce. (asi od 11 do 12 let) Po deváté třídě, když mě spolužáci přestali ničit svými výsměšky, jedovatými poznámkami, krutými provokacemi a jinými věcmi, které svou intenzitou opravdu někdy hraničili psychickou šikanou, jsem začala psát básně. Asi se tím odstranil jakýsi blok, který mi v tom bránil.
Každopádně, trvalo hodně dlouho, žež  jsem se zbavila depresí. Ale už jsem stoho venku. Už se netěším na rok 2012 jako na rok, kdy zahynu a nebudu se muset pachtit na tomto bídném světě, ale jako na rok, kdy všechny špatné bude zničeno a ti, jak si je nazvala citlivými dětmi a ti moudří a veskrze dobří lidě a všichni tu budou žít v klidu a míru.

5 restless-girl | Web | 18. října 2011 v 10:43 | Reagovat

Tenhle článek je přímo okouzlující. Mám pocit, jako kdybych zabloudila do krajů metafor a metonymií. :) S citlivými dětmi se dokážu tedy na 95% ztotožnit. Hudbu relaxační moc neposlouchám, mám svoje oblíbený zpavčky, který nezradím. ;) Ale jinak jsem jako ty: taky nesnášim šminky a jestli mám zásoby make-upu na příští dva měsíce je to poslední, o co se asi tak budu starat. :D :D

6 Ebolin | Web | 18. října 2011 v 16:43 | Reagovat

Teď vlastně vidím (jen díky tvému článku) že se taky řadím mezi ty jemné.
Tenhle svět je vážně hrozný...
Ani nevíš, jak je krásné bydlet v lese a každý den se toulat po přírodě :-)
Také mě vůbec neláká nějaké to parádění, ikdyž se snažím být hezká (jako že si beru nějaký to hezký oblečení), stejně to nic není...Já se nikomu líbit nepotřebuju, hlavně sobě :-)

7 Ebolin | Web | 19. října 2011 v 14:00 | Reagovat

Ano, taky myslím, že je to krásný vzhled...ale můj styl psaní :-/ ten a hezký?? Ani nápad...ty chyby, ta neoriginalita...co teprve ty? :-D

8 Mniška | Web | 21. října 2011 v 10:24 | Reagovat

Některá ta slova jsi mi přímo vzaůa z úst...nebo spíš, mnoho z toho, cos napsala, hlavně v tom úvodu, si myslím i já, ale tak krásně jako ty bych to asi nenapsala. Jestli jsem citlivé dítě...jelikož jsem detailistka, musela bych uvést rozlišující vlastnosti. Ale odpor k líčení a odpor k "modernímu zlu", povrchnosti a bláznivému byznysu mám také. Fantazijní světy miluji, ale jako vysokoškolačka historie se musím velmi zabývat realitou, která je občas na úkor mé fantazie a občas mívám strach, že moje fantazie povadá, protože vymýšlet různé povídky je pro mě čím dál těžší.
Já nemám, co dodat k tomu, co tu píšeš, protože jsi všechno tak úžasně vystihla do posledního slova!

9 (Ta)jemná kakaová | Web | 26. října 2011 v 21:02 | Reagovat

[1]: Nepochybuj. Patříš mezi citlivé děti, máš cit pro přírodu, vidíš kouzelné bytosti.. :)

[3]: Děkuju. V blogerské branži se nás schovává víc než dost :)

[4]: Přerostlé, ale jsi. Souhlasím s tebou :)

[5]: Děkuju moc. Řekla bych, že mezi "nás" patříš na 100%. Nemusíš poslouchat relaxační hudbu, tady záleží spíš na pocitech :)

[6]: Přesně. Hlavně abychom se líbily sami sobě :)

[7]: Ale, nepodceňuj se tak, vždyť máš krásný styl písma. Já? Amatér pod bodem mrazu :D

[8]: Když člověk studuje, tak je asi povinnost se zabývat i realitou. Ale co, na mě působíš přesně jako citlivé dítě :)
Děkuju moc! Takovou chválu si nezasloužím.

10 Edith Holá | E-mail | Web | 29. října 2011 v 19:50 | Reagovat

Naštěstí je nás víc. Na blogu a časem si vytvoříš i skupinu přátel stejné krve. Ale vždy je tak trochu člověk sám. V poušti (i třeba panelové) nejlépe najdeš sama sebe a cestu ke svému srdci. Mnoho lidí chodí hledat do pouště. Já se snažím si poušť, kde se setkávám sama se sebou a Bohem, najít i ve světlech z oken paneláků:-) Krásně a jímavě píšeš!

11 Lucky* | Web | 8. listopadu 2011 v 16:55 | Reagovat

Nevím, jestli se můžu řadit do téhle skupiny lidí. Na jednu stranu miluju přírodu, zvířata a věčně sním. Ale naproti tomu kupříkladu nemám ráda vážnou hudbu. Nejlépe se dokážu uvolnit a zasnít u nějaké té rockové hudby. A o módu se taky docela zajímám. Takže nevím :-D

12 Monica Otmili | Web | 12. prosince 2011 v 18:38 | Reagovat

Často mě udivuje to, jak lidstvo přírodě ubližuje. Jenže co v dnešním světě kupovat (protože soběstačný je málokdo) s jistotou a tak,aby jí to co nejméně ublížilo? Vzorečky z matematiky nám neřeknou, jak si vážit života.
Vždycky ti lidé, co dřeli, cítili se právem jiní, okolí je nechápalo, měli ze života samého mnohem větší radost než ti, co se jim splní všechno a stojí někde na vrcholu společnosti.

Zařadila bych se do skupiny, která tu fantazii, krásu existence propojuje s těmi radostmi a i starostmi dnešněsvětského života.

13 Spiiiidy | E-mail | Web | 20. února 2012 v 13:24 | Reagovat

Taky asi z 80% patřím do téhle skupiny ... je to občas těžký, když má člověk okolo sebe spoustu lidí z druhé strany barikády, ale je to rozhodně lepší, než na té druhé straně být :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama