Pastelky alias barvy duše

10. října 2011 v 19:12 | (Ta)jemná kakaová |  Inspirativní lidé
Temný svět, suché duše, zvadlý květ, co odpověděl smrti suše: " Jsem černobílý, bez lásky a krásy, daruj mi trochu tvé spásy. Pošli mě tam, kde uvidím sluneční zář, tam, kde spatřím zrůžovělou tvář. Odveď mě pryč, tmo, vraž do mě kosu napříč, klidně křič.. Hlavně mě pošli pryč.."


Jaké by byly barvy bez pastelek? Jaká by byla šedá duše? Jak by vypadala nicota? Otázky, s nimiž se pořádně peru. Nepatřím mezi malíře, výtvarníky, od jakživa si netykám s kresbami, ale bez oněch kouzelných dřívek podobajících se hůlkám, které dokáží vyčarovat úsměv, nebo naopak spustil déšť slz si nesvedu Zemi představit. Odraz pocitů, obnova magie, věda bez institutů, věčná energie.

Při slově pastelky se mi jako první vybaví víla barev a pestrých snů, paní Marie Brožová, žena, o níž bych si teď troufla promluvit.

Něco, co není pozemského původu. Nádherně zrzavá barva, řeč přírody, lehké doteky stromů, listy padající k zemi jako krasobruslařky na neviditelném ledě, odlišný svět vyzařující tolik pozitivních paprsků, na které se Slunce ani zdaleka nehrabe. Víc, než ubohé malování. Umění srdce. Promlouvání k lidem cizím jazykem, jemuž i tak porozumí snad každý. Můžete se šklebit jak dlouho chcete, ale extázi obrazů Marie Brožové, tedy elfí ženy s překrásnou duší, nedostižným talentem pramenícím čistě z jejího nitra, stejně neodoláte. Žádná zkažená celebrita, nýbrž obyvatelka lesa splívající s nadpřirozenými bytostmi. Můj vzor, můj sen.. Královna pastelkového světa.

Jistě jste o malířce snad stokrát slyšeli. Neobjevuje se v Blesku, ani v televizních zprávách. Přírodní dáma, před níž bych uctivě poklekla. Ani nepochybuji, že pochází z nějaké daleké dimenze. Stačí pohlédnout na ta dokonalá díla. Dotkly se mého srdce, jako kdybych poznávala svou doposud neobjevenou stránku. Chybějící část ke skládačce - víra, v srdci ukrytá síla. Dlouho zatajovaná pravda, vlna fantazie beroucí k sobě toho, kdo touží po novém doprodružství. Vědecké vysvětlení? Neexistuje. Obrazy kreslené elfí rukou mi změnily život.



Jakobyste poslouchali píseň beze slov. Harmonická melodie hladící mysl, pečující o emoce jako o vlastní dítě, získaný čas v uspěchané realitě, nepopsatelná záležitost vnitřního oka. Pravé kouzlo pastelek - kmitajích víl, bez kterých by svět upadl do zapomnění..

A CO VY? DOKÁZALI BYSTE SNÍT BEZ BAREV?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Penelope Eleanor O'Connel | Web | 11. října 2011 v 14:23 | Reagovat

Opět mě tvůj článek svou pravdomluvností, originalitou a dokonalostí vyrazil dech. Nechtěla bys být řečnicí? Máš na to opravdu vlohy.
I když jsem o něm už kdeco četla, tak jsem černobílý sen ještě neměla. Bez barev bych si svět neuměla představit, a když už, tak jako umírající a smutnou. :-)

2 Krasivija | Web | 11. října 2011 v 18:43 | Reagovat

Ano, barvy jsou důležiné. Ono člověku někdy pomůže, když má nějaké trápení a nakreslí obrázek v barvách, které vyjadřují jeho náladu. A to bez ohledu na to, jestli ten obrázek dává a nebo nedává smysl, nebo jestli je pěkně nakreslený a nebone.

3 Mniška | Web | 12. října 2011 v 20:45 | Reagovat

Musím se přiznat, že tu sympatickou dámu neznám (všeobecný přehled nějak postrádám, se přiznám), ale nebylo by na škodu se o ní dovědět něco více, kor, když je tvým vzorem.
Barvy jsou podle mého skvělé, nevím, zda někdy my lidé dokážeme postihnout všechny ty odstíny přírody, která nám nabízí tolik barev...

4 Alexandra Gryffin- Fox | Web | 13. října 2011 v 11:03 | Reagovat

Brožová je třída. :) Taky jsem si myslela, že budu nejspíš jediná, kdo o ní bude psát, ale je fakt, že její jméno je známější a známější. Máš nějaký oblíbený obraz od ní?
Podobnost článků určitě nevadí, protože ty jsi to pojala jinak, víc... elfsky. :) Já jsem se soustředila hlavně na její život, koneckonců jsem ji chtěla dát do Medailonků. :)

5 Monica Otmili | Web | 14. října 2011 v 20:34 | Reagovat

Snít bez barev snad ani nejde, bezbarev jde jen šedivě pesimisticky přemýšlet. A ono se někdy líbí i to pro někoho škaredé šedé počasí, kdy každou chvíli prší. Má to mnoho do sebe. Barvy samozřejmě také. vymyšlené světy jsou vždy tak barevné a barvy přírody jsou mnohem krásnější, než barvy města. :-)

6 Veselá tetička | E-mail | 20. října 2011 v 10:37 | Reagovat

Svět je nádherný barevný a šedˇ je smutek a ten já zaháním,nemám smutek ráda a proto jsem ráda,když se podaří navrat z Druhého světa,člověku,který život miluje.

7 Monica Otmili | Web | 12. prosince 2011 v 18:44 | Reagovat

Až těď, když "listuju" archívem když vidím paní Marii Brožovou na fotce, jak svoje obrázky kreslí, mi došlo, že jsem s ní mluvila, když mě padly do oka tý úžasné, fantazií prorostlé obrázky, co kreslila, a v pražském nákupním centru, kde měla malou výstavu.
Ty obrazy  ve mě vyvolávají povznášející pocit do jejího barevného světa bych s chutí zaplula. :-)

8 Amelie | Web | 4. února 2012 v 11:26 | Reagovat

barvy duše? Každá duše je něčím krásná, ale někdy ji pod nánosem slupek a masek není ani vidět.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama