Kam vedou poslední dveře?

6. listopadu 2011 v 17:38 | (Ta)jemná kakaová |  Chaloupka na kraji lesa
Prosím, přestaň.. Nevím, kde najít poslední dveře, nevím, jak sám sebe otevřít, nevím nic, řev rozumu mi zapříčinil neústupnou chluchotu. Proč se mi směješ? Proč? Nerozumím ti, duše..


Realita, ďábel sídlící v mozku, živící se šťastnými emocemi, obracející nádherné vzpomínky v nesnesitelnou bolest, pokoušející se zasahovat do našich duší, postupně je dostat na smyčku lana, mysl použít jako sedlo a tahat za nitky zbývajícího smyslu pro snění jako za loutky bez svobodné vůle. Podvolíme se? Nebo necháme své vnitřní cítění navždy v zatracení?

Chtěla se změnit, navždy se odpoutat od pozemských upírů zotročených zlobou, závistí, záští či sebelítostí. Toužila po rozhodování bez mezí, vypudit pevnou vůlí zlého našeptávajícího šotka pryč z těla, zabít onu temnou stránku jejího nesmyslného života. Kdyby odvázala neviditelné šňůrky z jazyka prosícího o zasloužené sousto rajčete po půlroční hladovce, život by nabral správný směr. Nikdy by již nezradila sama sebe, duši vyhledávající mír.

... A poslechne ta dívka někdy hlas duše? Nenechá se vléct okolím po zemi, nezakope zbývající dny existence rovnou bez čekání? Dokáže si přiznat vlastní krásu? Svede znovu nalést rozmanitou cestu s dobrým koncem?
Otevřela první dveře, za nimiž číhala obrovská zkouška. Neobstála, ač byla strhnuta do pasti blízkými lidmi. Druhá vrátka odhalila krutou pravdu - mentální anorexii s nesčetnou silou. Třetí vypustily na povrch výčitky, uvědomnění si, do čeho se téměř bez rozvahy vrhla přímo po hlavě. Čtvrté, poslední, jsou pečlivě zapečetěna. Odemkne je, až nalezne víru skrývající se za hustým smogem nynějšího světa.


... dneska nastala zlomová událost. S přítelem jsme se vydali na dlouhou procházku Sametovým hájem. Na každém rohu se třásli keříky obsypané malinami, rybízem nebo angreštěm, což zapříčinilo nelítostný útok vzpomínek na období mého bezstarostného dětství. Děda mne vždy krmíval lesními plody, jež jsem zapíjela ranní rosou. Tehdy jídlo byla nejkrásnější věc, odměna patřící tělu za to, že celou dobu poslouchá povely své paničky. A proč by se jí nemohlo stát znovu? Proč vlastně..? V životě najdu ještě plno zajímavých věcí, ucítím parfém pokušitelky jménem Dobrodružství. Trnitá cesta k vyhublému tělu se stala jedním ze stanovišť, od nějž pokládám za správné odjet dál, za novými kraji. Do úst jsem si vložila hrst malin na důkaz, že ukončuju jednu etapu svého bytí.

A co vy, už jste některými dveřmi prošli?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zasněná* | Web | 6. listopadu 2011 v 17:49 | Reagovat

Ach tak krásně napsaný článek jsem už dlouho nečetla opravdu. Vždycky dokážeš dát do svých článků tolik pozitivní energie, až mě to děsí... Samozřejmě, v dobrém slova smyslu. ;-)
Nejvíce se mi líbila ta poslední část. :-)

2 Penelope Eleanor O'Connel | Web | 6. listopadu 2011 v 18:15 | Reagovat

[1]: Souhlasím... :-)
I když mi to přijde trošku smutné... :S

3 Ebolin | Web | 6. listopadu 2011 v 18:22 | Reagovat

Já jimi procházím docela často, ani nevím proč...Víš co se mi líbí? ty dáváš takovou krásnou předmluvu před články a pak to tak krásně všechno rozebereš, asi jako já propisku, když se nudím o hodinu...
Co je zajímavýho na ořechách? Jen to, že bez nich nemám ráda štrůdl :-D

4 Chérie | Web | 6. listopadu 2011 v 18:51 | Reagovat

krásně napsané, ale teď mi vrtá hlavou tvá přezdívka:)

5 Krasivija | Web | 6. listopadu 2011 v 19:36 | Reagovat

To je tak krásné, že to ani nejde vyslovit. Hlavně že to dobře dopadlo.

6 Vendy | Web | 6. listopadu 2011 v 23:13 | Reagovat

To je úžasný, máš nádherný styl a fantazii.

7 Mniška | Web | 7. listopadu 2011 v 9:08 | Reagovat

Asi se budu opakovat, ostatně se opakuji už nějakou dobu, když ti neustále chválím tvé krásné články, tak si tak říkám, jestli tě to neomrzí :) samozřejmě věřím, že tebe ne, protože tvé srdíčko je plné krásy a věřím, že i té vděčnosti. Nicméně ta tvá lyrika, to tvé srdce tryskající tolik vznešených myšlenek, je skutečně jako ta čokoláda...jemná, tak jemná

8 Ebolin | Web | 7. listopadu 2011 v 16:22 | Reagovat

[7]: proč myslíš, že jí všichni říkají (alespoň na blogu) Ta Jemná Kakaová....Měla jsi někdy tu čokoládu? Je vážně o 100°pozadu za touhle Kakaovou

9 pavel | Web | 7. listopadu 2011 v 20:07 | Reagovat

Já jimi procházím denně, když vyjdu do přírody... ostružiny jsem ochutnal ještě nedávno, včera. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama