O kráse..

5. února 2012 v 11:11 | (Ta)jemná kakaová |  Magie přírody
" Jsi krásná," zašeptal do utíkajícího větru, který svíral jeho milovanou Múzu. " Copak se zde, mezi lidmi, neříká spíše sexy?" odpověděla ozvěnovým hlasem. " Ne. Ke krásne člověk nikdy nenašel žádné synonymum. Řekla bys mi jméno bytosti úplně stejné, jako anděl? Nikdo neznáme dvě čisté bytosti sloužící Bohu s odlišným jménem. Tebe považuji za něco nedotknutelného, za něco, po čem nám zakázali toužit, za něco, co svedeme milovat pouze srdcem." pozn. citát z mé připravované knížky.


Vibrace Matky Země nabírají neuvěřitelnou sílu. Mocně rozehříva naše ledová srdce. Volá o pomoc, protože se blíží vzestup. Rok dvatisícedvanást, učitel protkán zkouškami "zlomyslníka" Saturnu. A lidstvo zapomíná na krásu dřímající uvnitř každičkého předmětu, nedbaje na původ, či zařazení do neživé přírody.

Poznáme vůbec krásu?

Představte si šumění motýlích křídel a obrovskou duhu zabraňující vašim očím vidět zbytky splínu. Matka Země, Matka Příroda, Otec Vesmír, Bůh. Vnímejte chvíli v iluzích jejich lásku. Zpívají ukolébavku, jako rodiče, ovšem neobsahuje žádná slova, jenom zurčení potůčku, zvonkohry minerálů hýčkaných mladímy pramínky nových blahodárných říček, chorál ptáků, paprsková prasátka rozeznívající listy, pískání flétniček ranní rosy. Jaké slovo by shrnulo veškerou sílu? Sexy? Těžko. Půvabná? Nikoliv. Dechberoucí? Opět trefa mimo terč. Krása.

Čím tedy jsme?

Součástí obrovského celku nebo otroky ega? Stvořitel by své děti nikdy nenechal bez únikové cesty založené na svobodné volbě. Uvnitř pořád opečováváme nevinnost, dítě žijící z pozitivních emocí, pravou tvář duše. Proč odmítáme pociťovat radost, když dorazí zádrhel? Vybíráme si složitější trasy.. Pokud však snem zůstává dosáhnout očisty, pak dobrým společníkem bude optimismus, nedbaje na duality. Jsme menším vládcem, vesmírem pro orgány, buňky, smysly.



Jsme krásou..

Zdroj obrázku: http://ntscha.deviantart.com/gallery/?offset=72
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ebolin | Web | 5. února 2012 v 11:15 | Reagovat

Ten úryvek, který je z tvé knihy se mi moc zalíbil, doufám, že někdy budu mít to štěstí a přečtu si tvou magickou knihu :)
Příroda jest opravdu krásná, to slovo ničím nelze nahradit...

Tak přeji hodně štěstí, hodně chvilek s přírodou :)

2 dreaming-girl | Web | 5. února 2012 v 12:23 | Reagovat

Ten úryvek je úžasný... Doufám, že si ji budu moci jednou přečíst, moc moc by mě to zajímalo :-)
Krása je skutečně slovo nenahraditelné, obzvláště v případě popisu, popisu přírody či osoby. :-)
Úžasná úvaha, jako vždy... :-)

3 Vendy | Web | 5. února 2012 v 16:24 | Reagovat

Tvá slova cinkají, zvoní, volají dálkami a nekonečnem, modrají se a zelenají se, mlčí hloubkami země a mluví ke všem srdcím.

4 Lucerna | Web | 5. února 2012 v 22:52 | Reagovat

vyraza to dych :-D pojem krasa sa neda len tak lahko zamenit :-D
len skoda, ze v tomto svete krasa nie je brana ako cirost, ale casto len ako vyzor ;-) o to viac sa mi paci tvoje pojatie

5 Elisis | Web | 6. února 2012 v 15:07 | Reagovat

Úryvek je přímo kouzelný. Krásu přírody teď lidé vnímají daleko méně .. A co by ne, stačí nechat se ovládnout velkoměstem.
Ale nemůžu říct, že ve velkoměstech na přírodu úplně zapomněli. Třeba takový Central Park nebo plno dalších parků v Londýně (nádhera, udržované, lidé si tam chodí odpočinout).

Pro přírodu vážně neexistuje lepší slovo než krásná. Stačí se jen do ní zaposlouchat, přestat vnímat okolní svět a ponořit se do ní :-)

6 Mniška | E-mail | Web | 6. února 2012 v 22:22 | Reagovat

Tvé články se mi vždycky strašně moc líbily. Ale dosud jsem netušila, že bys mohla napsat ještě něco, co by mě mohlo naplnit ještě větším pocitem úžasu a okouzlení. Myslela jsem, že víc okouzlena už být nemůžu, ale tímhle článkem se opravdu překonáváš.
Ten první odstavec - to je tak neskutečně romantické, nádherné! Já už snad ani slovy nedovedu přesně popsat pocity, které jsem z Tvého slovního zpívání získala.
Ne, musím se aspoň pokusit to nějak rozebrat a zkusit to uchopit. Ten úryvek z Tvé připravované knihy je opravdu výjimečný, něco tak pěkného jsem dlouho neslyšela, nečetla...
A ty ostatní odstavce...ne, asi to vážně nedokážu vystihnout slovy...slova jsou někdy překážkou a v tomhle případě to platí. Moje slova jsou jen stínem toho, co bych Ti chtěla ve skutečnosti říct a slovy, které známe to nedokážu pojmout. Musím Ti ale říct, že nemluvím do větru, Tvé věty mají úžasný a plný význam a velmi mě naplnily. Když si člověk představí všechno, o čem píšeš...to je jako sen!

7 pavel | Web | 7. února 2012 v 18:36 | Reagovat

Každý vidíme krásu v něčem jiném, takže je nedefinovatelná. Nedá se tedy popsat a tudíž jen zažít. :-)

8 pavel | Web | 7. února 2012 v 18:37 | Reagovat

Na těch fotografiích jsi ty?

9 Amelie | Web | 8. února 2012 v 14:37 | Reagovat

[7]: Ano, každý vidí krásu jinak. Pro mne je krásné moje dítě s autismem. Může být autismus krásný? Pro mne ano.
14 dní jsem před 2 lety proplakala, když jsem zjistila, že mé dítě je AUTISTA. A teď? Dovedu za autismus ve svému životě Bohu děkovat. Přinesl mi spoustu přátel a hlavně to, že se jinak, snad lépe, dívám na svět. I autista může být krásný - tělem i duchem.

10 Monica Otmili | Web | 8. února 2012 v 22:10 | Reagovat

Tak trochu jsi mi vyfoukla téma, o kráse jsem chtěla napsat už déle.
Stejně jako ty jí hodně vímám v přírodě, vesmíru, a taky přátelství, lásce. :)
A "sexy" je spíš takový povrchní výraz, s pravou krásou nemá co dočinění.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama